Vzdělávání na Podbořansku

Informační portál projektu MAP ORP Podbořany

Výstupy projektu

Seminář Jak si hrát v hodinách slohu 22.2.2018

23.2.2018:

Dne 22. 2. 2018 se konal seminář Jak si hrát v hodinách slohu. Místo konání bylo Gymnázium a střední odborná škola Podbořany.

ZÁPIS ZE SEMINÁŘE „JAK SI HRÁT V HODINÁCH SLOHU“

Datum: 22. 2. 2018

Místo: Gymnázium a střední odborná škola Podbořany

Přítomní: dle prezenční listiny

Cílová skupina: učitelky a učitelé 2. stupně ZŠ, rodiče, příp. členové dalších organizací podílejících se na vzdělávání

Program: viz specifikace v pozvánce

Lektor: Mgr. Romana HAVRDOVÁ, učitelka GSOŠ Podbořany, vedoucí volnočasových kroužků DDM Podbořany

Lektorka si pro účastníky připravila prezentaci aktivit a pomůcek, které ona sama používá při výuce slohu v hodinách českého jazyka, nebo které ji inspirovali na různých absolvovaných školeních a seminářích, které ale doposud neměla možnost přímo ozkoušet na žácích. Všem účastníkům byly poskytnuty namnožené materiály (viz Příloha), které sami mohou použít přímo k výuce, a prezentace, kde lektorka vysvětluje základní východiska hravé výuky slohu a stručně popisuje, jak realizovat prezentované aktivity. V rámci semináře jsme si vyzkoušeli např. tyto aktivity: 1) Společná kresba – každý dostal čtvrtku, na kterou jsme měli dle pokynů lektorky postupně kreslit: hlavu, hruď, ruce a nohy. Papír se po každé kresbě posunul sousedovi vedle, každý tak kreslil jinou část příšerky, která vznikla. Když byly kresby dokončeny, popisovali jsme obludky, které nám vznikly, popisovaný obrázek jsme poté prezentovali ostatním. Aktivita sloužící k motivaci žáků k sestavení popisu. Projekt „MAP ORP Podbořany“ reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000405 2) BU KU HU – děti jsou rozdělené do skupin a mají za úkol vytvořit jazykolam či říkadlo na zadané slabiky. Vše zaznamenávají ve větě, po skupinách prezentují. Aktivita k výuce útvaru jazykolam/říkadlo, podpora skupinová práce, získání dovedností v prezentaci výstupu. 3) Synonymní řady – na kartičkách jsou synonyma, kartičky se rozhází po stole, po místnosti, každé dítě dostane kartičku se slovem, má posbírat všechna synonyma ke svému slovu. Děti pak své řady prezentují, mohou vymýšlet další synonyma, rozšiřovat slovy o přídavná jména apod. 4) Písmena – děti dostanou písmena a mají vymyslet slova na tato písmena začínající, která pak použijí v říkance. Je zadáno téma (Vánoce, Velikonoce, svátek, narozeniny), slova musí být tematická. 5) Siluety s emocí – dětem jsou rozdány obrázky, kde jsou v siluetě znázorněny postavy, které spolu nějak komunikují, které vyjadřují nějakou emoci. Děti mají napsat dialog těchto svou postav. 6) Dialog dvou bytostí – děti sestavují rozhovor dvou bytostí z různých světů (např. Rákosníček versus Batman apod.). 7) Přísloví – na kartičkách jsou napsaná přísloví, která jsou rozdělená na dvě a více kartiček (podle počtu vět v souvětí, které tvoří přísloví). Žáci dostanou jednu část přísloví a mají najít druhou, Pak společně prezentují, vysvětlují význam přísloví. 8) Ponoř se do obrazu – děti dostanou obraz/fotografii. Mají si představit, že se noří do obrazu a mají popsat příběhy, který v obraze prožijí. 9) Gamebook – příběh je rozdělen na části, které na sebe nějak logicky navazují. Každé dítě dostane jednu část. Ke každé situaci (části) v příběhu jsou vytvořeny varianty, jak se příběh může odvíjet dál. Žáci čtou příběh od 1 do konečného čísla. Každý vždy volí variantu. Volbou různých variant Žáci se učí posloupnosti děje. 10) Tajemství v krabici – v krabici je něco živého nebo něco, co dělá zvuky. Žáci nejprve popisují, co slyší (sluch), poté popisují krabici (zrak), pak si do krabice šáhnou a popisují, co hmatají (hmat). Následně vymyslí příběh o neznámé věci v krabici. Pak je krabice otevřena a tajemství odhaleno. 11) Příběh staré fotografie – žáci dostanou starou dobovou fotografii a mají vymyslet osud osob na fotografii – kdo jsou, kde žili, jaké byli jejich poměry atd. 12) Sen – žáci zavřou oči, lektor pustí hudbu a klidným hlasem žáky navádí, co se děje, kam kráčí, koho potkávají, co si mají představovat. Žáci pak popíší/vypráví svůj “sen“. Lektorka na semináři prezentovala ještě mnohé další techniky. Většinu z nich si účastníci vyzkoušeli na vlastní kůži, alespoň iniciační a realizační fázi. Na závěr se lektorka věnovala evaluační fázi, kdy zdůraznila, že je nutné tuto fázi neopomenout, aby děti získali vyučovanou informaci kompletní. Děti se mohou hodnotit navzájem, mohou skupinově prezentovat své výstupy. Hodnocení by vždy mělo být pozitivní, ne negativní, aby žáky neodradilo od další práce. Přítomné účastnice semináře shledali seminář jako velmi přínos a vyžádaly si jeho pokračování se zaměřením na 1. stupeň ZŠ.